Případ generála Píky na konferenci: když zpravodajská služba slouží straně

Praha – Ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování služby kriminální policie a vyšetřování Dalimil Sypták vystoupil 4. listopadu na mezinárodní konferenci Ústavu pro studium totalitních režimů v pražském Lichtenštejnském paláci. Mluvil o tom, jak se poválečné vojenské zpravodajství změnilo v nástroj politické represe, a o justiční vraždě generála Heliodora Píky.

Třídenní konference s názvem „Pro vlast, nebo pro stranu?“ se konala od 3. do 5. listopadu a věnovala se zpravodajskému souboji Východu a Západu během druhé světové a studené války. Do Prahy přivedla historiky, badatele i zástupce institucí, které se zabývají moderními dějinami, zpravodajskými službami a fungováním totalitních režimů.

Když zpravodajství začne sloužit straně

Sypták vystoupil s příspěvkem „Když zpravodajská služba začne sloužit straně. Obranné zpravodajství, politická represe a případ generála Heliodora Píky“. Na tragickém osudu generála ukázal, jak mohlo zneužití pravomocí lidí v bezpečnostním a justičním aparátu vést až k justiční vraždě.

Zvláštní pozornost věnoval vyšetřování, které ÚDV vedl proti bývalému vojenskému prokurátorovi Karlu Vašovi, a následnému soudnímu řízení. Trestní řízení nakonec skončilo zastavením kvůli promlčení. Dokazování a projednání u soudu ale umožnily podrobně objasnit a veřejně pojmenovat nezákonné praktiky, které byly při stíhání generála Píky použity.

Důkazy po desítkách let

Velký zájem vzbudila diskuse. Účastníky zajímalo hlavně, jak náročné je vyšetřovat takzvané staré zločiny. Mluvilo se o tom, jak získat důkazy po několika desetiletích, jak pracovat s archivními materiály a jak prokázat odpovědnost konkrétních lidí, kteří kdysi zneužili své postavení.

Sypták zdůraznil, že velký časový odstup, chybějící svědci a neúplné dokumenty jsou pro vyšetřovatele mimořádně těžké překážky. Překonat je podle něj vyžaduje nejen důslednou kriminalistickou práci, ale i znalost historických souvislostí, tehdejšího práva a úzkou spolupráci s archivy a odbornými institucemi.

„Cesta k pravdě může být dlouhá a trnitá. I když se po desetiletích někdy setkáváme s hranicemi trestního práva, neznamená to, že naše práce ztrácí smysl. Právě důsledné prověřování může odhalit nezákonné praktiky konkrétních osob, které by jinak zůstaly před veřejností skryty,“ řekl.

Smysl práce ÚDV podle něj nespočívá jen v možnosti potrestat pachatele, ale i v odhalování mechanismů politické represe, dokumentování odpovědnosti konkrétních lidí a uchování poznatků o bezpráví pro další generace. I tam, kde už trestní právo odsouzení neumožní, může vyšetřování pomoci, aby pravda o zločinech minulosti nezůstala skryta.